Blog

Kam v Olomouci - zajímavá místa a památky k vidění | Travelmag.cz

Image result for kostel

Přihlašování kostelů začalo

1. 2. 2021 | ČR

Přihlašování pro letošní ročník Noci kostelů bylo spuštěno! Zveme všechny kostely, kaple, modlitebny a sbory, jejichž církev je členem nebo přidruženým členem Ekumenické rady církví, aby se zapojily do projektu Noc kostelů.

Můžete se přihlásit přes elektronický formulář na této adrese https://www.nockostelu.cz/prihlaskakostely.
 

K přihlášení kostela do Noci kostelů 28.05.2021 je třeba:

1. respektovat CÍLE a TEZE (viz https://nockostelu.cz/informace/cile/)
2. vytvořit a realizovat VLASTNÍ PROGRAM.
3. Duchovní správce vyplní a odešle elektronickou přihlášku do Noci kostelů.

Poté budou editorovi uvedenému v přihlášce zaslány přihlašovací údaje pro vkládání programu Noci kostelů 2021 a aktualizaci informací o kostele.

Loňská Noc kostelů v České republice zaznamenala více než 205 000 návštěvnických vstupů ve více než 1 100 kostelech.
 

Z historie Noci kostelů

Noc kostelů nabídla široké veřejnosti v České republice poprvé v roce 2009 možnost navštívit kostely a modlitebny a poznat nejen jejich kulturní hodnotu, ale také se seznámit s křesťanstvím prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadelního představení, rozhovoru či setkání.
 

Inspirace v Rakousku

V roce 2005 proběhla první Noc kostelů (Lange Nacht der Kirchen) ve Vídni. O rok dříve nechal kostelník v jednom z vídeňských kostelů večer během úklidu kostel otevřený, a zjistil, že otevřené dveře ve večerní atmosféře jsou pozváním pro kolemjdoucí vstoupit. Během čtyř let se akce spontánně rozšířila do celého Rakouska a každoročně se do Lange Nacht der Kirchen zapojuje na 700 kostelů a modliteben.

V roce 2009 Noc kostelů „překročila hranice“ a poprvé se konala v České republice. V roce 2010 se již otevřely kostely a modlitebny v celé České republice, v roce 2011 poprvé také na Slovensku a od roku 2012 se Noc kostelů (Kirikute Öö) koná v Estonsku. V roce 2016 proběhla první Noc kostelů ve Švýcarsku.
 

První Noc kostelů

Napjaté očekávání pořadatelů, kteří dlouho dopředu pečlivě připravovali programy, se již během večera proměnilo v radost z velkého množství návštěvníků, kteří využili pozvání do našich kostelů a zajímali se o hudbu, umění, historii, ale také o to jak žijeme naši víru. Návštěvníci velmi oceňovali možnost navštívit místa, která jsou veřejnosti běžně nepřístupná a v reakcích mnozí oceňovali dostupnost kněží a řeholníků, kteří byli po celou dobu plně k dispozici a ochotně odpovídali na dotazy návštěvníků.

Od nadcházejícího roku se koordinace ujali zástupci z ostatních regionů a do Noci kostelů se zapojily kostely a modlitebny z celé České republiky.

V České republice se do Noci kostelů každoročně zapojuje na 1 400 kostelů a modliteben, které kromě otevřených dveří nabízejí více než 6 000 doprovodných programů. Zájem bývá pravidelně velký a každoročně se pohybuje kolem 450 000 návštěvnických vstupů.

Chátrající kostel v centru Brna vyhlíží záchranu

Opravy kostela sv. Máří Magdalény se prodlouží a spolknou miliony

Potřebná a nákladná rekonstrukce římskokatolického kostela sv. Máří Magdalény v brněnské Masarykově ulici, který je už téměř dva roky veřejnosti nepřístupný, bude nakonec delší, něž se původně předpokládalo. Chrám v centru moravské metropole potřebuje novou střechu či fasádu. Největším problémem však zůstává narušená statika.

Dlouhodobě špatný technický stav kulturní památky, jejíž historie sahá do poloviny 17. století, vyvrcholil v létě 2019, kdy došlo ke statické havárii. Problémem je hlavně tamní věž, jež tlačí na základy. Od té doby podniklo Biskupství brněnské zajišťovací práce či si nechalo zpracovat technický posudek, kterým odborníci z brněnského Vysokého učení technického zhodnotili závažnost a početnost trhlin ve zdech. Nyní se čeká na vyhotovení stavebního projektu od statika.

Další časový postup je dán termínem vypracování projektu, který předpokládám, by mohl být letos v březnu. Je to závislé i na dalších stavebních průzkumech, které budeme dělat až na základě požadavků statika. Jedná se zejména o průzkum podloží kostela – podzemí,“ vysvětlil Libor Kubíček, technik stavebních investic brněnského biskupství. 

Běh na dlouhou trať

Podle mluvčí brněnského biskupství Martiny Jandlové mají práce na záchranu kulturní památky šest etap. Podle předběžného harmonogramu skončí nejdříve v roce 2026. První dvě fáze se uskutečnily v minulém a předminulém roce. Obnášely zajištění kostela po havárii či monitoring poruch a vyšly na necelé dva miliony korun. 

Nejsložitější a zároveň nejnákladnější části oprav však stavaře teprve čekají. V plánu jsou na tento a příští rok. Letos se například dělníci chystají dát do pořádku porušenou klenbu a celkově upravit poničený objekt. „Zahájení bude záviset i na schvalovacích procesech a na stavebním úřadě Brno – střed. Doba realizace oprav je odhadována cca na 1 rok,“ sdělil Kubíček. 

Nejisté financování i návrat

Ani další stavební etapy v cestě za obnovu významného církevního chrámu, ve kterém se například konala jako v jediném brněnském kostele stálá zpovědní služba, nebudou jednoduché. Odbornou péči si vyžádá střecha a fasáda budovy. V plánu jsou také výplně otvorů nebo nové přípojky. Podle odhadů biskupství spolkne celá rekonstrukce více než 16 milionů korun. 

Navíc není úplně jasné, jak se podaří celý projekt financovat. Biskupství počítá s tím, že část projektu uhradí díky vlastním zdrojům, darům a peněz z pojistného. V posledních dvou etapách si pak hodlá zažádat o možnost dotačních programů města a ministerstva kultury. 

Kdy se tak do lavic kostela, který v minulosti fungoval jako františkánský klášter, vrátí lidé, se teprve uvidí. Po čas stavebních prací se veškeré bohoslužby či stálá zpovědní služba přesunula do kostela Nalezení Svatého kříže na Kapucínské náměstí. 

Dominanta Kraslic, evangelický kostel, se stal kulturní památkou

fotoEvangelický kostel s farou v Kraslicích na Sokolovsku (na snímku z 26. ledna 2021) se stal kulturní památkou. Modernisticky pojatá stavba s minimem dekorativních prvků stojící na vyvýšeném místě na okraji Kraslic je významnou dominantou města.

Kraslice (Sokolovsko) – Evangelický kostel s farou v Kraslicích na Sokolovsku se stal kulturní památkou. Modernisticky pojatá stavba s minimem dekorativních prvků stojící na vyvýšeném místě na okraji Kraslic je významnou dominantou města. O zapsání na seznam kulturních památek ČTK informovala mluvčí loketské pobočky Národního památkového ústavu Jelena Dědková.

Fotogalerie

Evangelický kostel s farou je dílo německého architekta a teoretika architektury první poloviny 20. století Otto Bartninga. Architekt ve svém návrhu propojil kostel a faru v jeden objekt, což bylo na svou dobu velmi pokrokové a také ekonomicky výhodné řešení, uvedla mluvčí.

Kostel tvoří podélná loď s předsíní, k níž je zleva přistavěna 25 metrů vysoká hranolová zvonice. Z původních tří zvonů věnovaných evangelickým sborem z Klingenthalu se dochoval pouze zvon z roku 1839. Dva zvony v roce 1917 zabavila armáda. Dochovaný zvon byl odlit v Auerbachu k 300. výročí německé reformace. Na kostel navazuje budova fary. Celá stavba je omítnuta hrubou cementovou omítkou a kromě orámování oken je prostá jakéhokoliv dekoru. Interiér kostela je strohý.

Samostatná evangelicko-luterská obec byla v Kraslicích znovuzaložena v roce 1899. V roce 1911, kdy byl položen základní kámen stavby, čítala kraslická kazatelská stanice již 600 členů. Nový kostel byl vysvěcen 7. července 1912. Jeho výstavba byla financována ze sbírky, na niž příspěvky poslal německý evangelický spolek Gustava Adolfa, řada německých měst, spolky ze Švýcarska a řada dalších sponzorů

Kraslický kostel nyní slouží Farnímu sboru českobratrské církve evangelické v Sokolově.

Dřevěná kaple blahoslavené Panny Marie v

Základní informace

Kraj:Královéhradecký
Okres:Rychnov nad Kněžnou
GPS souřadnice:50.299033N, 16.342250E
Kategorie:Dřevěné kostely a kaple
Adresa URL:drevenekostely.tode.cz/kostely/destne.html

Poutní kaple blahoslavené Panny Marie v Dříši nedaleko Deštného v Orlických horách, byla postavena a vysvěcena v roce 1809. Kaple byla celodřevěná, s malým oltářem a mariánským obrazem.

V roce 1870 byla u této kaple vysvěcena křížová cesta. Ke kapli byla v roce 1874 přistavěna sakristie, v dalších letech pak byla kolem oltáře položena kamenná dlažba a následně byla celá kaple vydlážděna pískovcovými deskami. Následovalo zakoupení varhan, zvýšení a oplechování věže, zhotovení vnitřních omítek a zavěšení obrazu „Korunovace Panny Marie“ nad vchod. V roce 1891 byly po obou stranách oltáře instalovány sochy svaté Anny a Panny Marie a socha sv. Jáchyma.

Následné světové války a nezájem komunistického režimu o tuto dřevěnou sakrální památku způsobily, že v závěru 20. století kapli hrozilo zřícení a její okolí včetně křížové cesty bylo zcela zdevastováno.


Zdroj informací poskytl PaedDr. Josef Šebetovský, správce webových stránek www.drevenekostely.tode.cz.

Dřevěná kaple Matky boží a sv. Žofie v Dianě

Základní informace

Kraj:Plzeňský
Okres:Tachov
GPS souřadnice:49.631651N, 12.595443E
Kategorie:Dřevěné kostely a kaple
Adresa URL:drevenekostely.tode.cz/kostely/diana.html

Dřevěná kaple Matky boží a sv. Žofie se nachází v areálu zámku Diana v blízkosti stejnojmenné osady, která patří pod Rozvadov. Kapli nechal postavit v roce 1939 hrabě Jindřich Kolowrat-Krakovský na památku své zesnulé první ženy – kněžny Sofie Trubecké.


Zdroj informací poskytl PaedDr. Josef Šebetovský, správce webových stránek www.drevenekostely.tode.cz.

Dřevěná kaple Nejsvětější Panny Marie v Kunčicích p. O.

Základní informace

Kraj:Moravskoslezský
Okres:Frýdek-Místek
GPS souřadnice:49.539768N, 18.305813E
Kategorie:Dřevěné kostely a kaple
Adresa URL:drevenekostely.tode.cz

Dřevěná kaple Nejsvětější Panny Marie se nachází v Kunčicích pod Ondřejníkem, nedaleko Beskydského rehabilitačního centra.

U studánky se zjevila Panna Maria a voda ze studánky napomohla k uzdravení příslušníka rodiny Brázdových. Jako projev díků, nechal pan Ferdinad Brázda vystavět roku 1893 vedle studánky dřevěnou kapličku. Stavitelem byl pan Emil Christoph. Při stavbě byly použity trámy, které zbyly po stavbě nedaleké železnice v Kunčicích pod Ondřejníkem. Histori nenabízí žádné prameny, co se týče oltáře, obrazů a vybavení. Víme bezpečně, že v období totality sloužila kaplička jako márnice.

Od roku 1900 byly v současném areálu lázně, a to až do 50. let, kdy byly lázně přeměněny na nemocnici. Po roce 1989 kaple přestala sloužit jako márnice a v letech 1995–2000 ji vedení Beskydského rehabilitačního centra zrenovovalo. Dne 17. 12. 2002 zvonařská firma Kadlec z Halenkova do věže kaple instalovala zvon jménem Richard o hmotnosti 64 kg. Větší finanční částkou na zvon přispěl známý slovenský zpěvák pan Richard Müller, který se v Beskydském rehabilitačním středisku léčil (zvon je proto pojmenován po něm).

Koncem roku 2002 začala v kapličce pravidelná duchovní správa, kterou zajišťuje farář z Čeladné. Díky vstřícnosti duchovního správce mohla být kaple vybavena liturgickými věcmi. Ostatní chybějící liturgické potřeby byly pořízeny z milodarů věřících.

V roce 2004 ostravský architekt pan Adler zhotovil do kapličky svatostánek zdarma, jako dík Panně Marii za dožitých 80 let. V únoru 2006 bylo pořízeno starší harmonium a pan Vrba z Kopřivnice daroval do kapličky nový lustr. Kaple je majetkem Beskydského rehabilitačního centra.

Text a fotografie byly převzaty z webových stránek www.drevenekostely.tode.cz za souhlasu PaedDr. Josefa Šebetovského, správce stránek.

Dřevěná kaple Panny Marie na

Základní informace

Kraj:Plzeňský
Okres:Tachov
GPS souřadnice:49.857942N, 13.035267E
Kategorie:Dřevěné kostely a kaple
Adresa URL:drevenekostely.tode.cz/kostely/sipin.html

Dřevěná poutní kaple Panny Marie vznikla v roce 1892 a nachází se na poutním místě Šipín, které patří ke Konstantinovým Lázním. Vedla kaple vyvěrá údajně léčivý pramen vody.


Zdroj informací poskytl PaedDr. Josef Šebetovský, správce webových stránek www.drevenekostely.tode.cz.

Dřevěná kaple Panny Marie v Kozlově

Základní informace

Kraj:Pardubický
Okres:Ústí nad Orlicí
GPS souřadnice:49.881821N, 16.413371E
Kategorie:Dřevěné kostely a kaple
Adresa URL:drevenekostely.tode.cz/kostely/kozlov.html

Kaple Panny Marie v Kozlově byla postavena v roce 1753, má dřevěnou zvonici s polygonální lucernou a je zakončena cibulovou bání. Bližší okolnosti jejího vzniku ani případné další stavební proměny nejsou známy. Pouze dva štítky na věžičce stavby připomínají její založení v roce 1753 a opravu provedenou v roce 1929.

Interiéru stavby dominuje oltář s obrazem Panny Marie Zbraslavské. Obraz byl zrestaurován v roce 1996 a oltář v roce 2001. Ve věži kaple se původně nacházel zvon Sv. František. V průběhu 1. světové války byl však rekvírován pro válečné účely. Od 4. července 2004 odtud vyzvání nový zvon Sv. Pavel – který byl pořízen z veřejné sbírky.

Bohoslužby se v kapli konají nepravidelně a mimo tyto bohoslužby je kaple veřejnosti nepřístupná.


Zdroj informací poskytl PaedDr. Josef Šebetovský, správce webových stránek www.drevenekostely.tode.cz.

Logo

Dřevěná kaple sv. Huberta na Boubínu

Základní informace

Kraj:Jihočeský
Okres:Prachatice
GPS souřadnice:48.983755N, 13.820238E
Kategorie:Dřevěné kostely a kaple
Adresa URL:drevenekostely.tode.cz/kostely/boubin.html

Dřevěná kaple sv. Huberta stojí pod vrchem Boubín, nedaleko obce Kubova Huť. Na místě dnešní dřevěné kaple sv. Huberta byla postavena stejnojmenná kaple již v roce 1905, která společně s loveckým zámečkem a mysliveckou střelnicí sloužila rodu Schwarzenberků k mysliveckým účelům. Po zestátnění Boubína byl lovecký zámeček i s kaplí přemístěn do Hluboké nad Vltavou.

Po předchozí obnově lovecké chaty přistupují Lesy ČR v roce 2001 i k obnově kaple sv. Huberta. Ta byla vystavěna jako kopie předchozí kaple, dne 3. října 2001 slavnostně vysvěcena a celý areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Kostely na Sedlčansku

Kostely na Sedlčansku

Dostupnost:skladem

s DPH
Vaše cena430,00 Kč

ksKoupit

Petr Sommer, Martin Stecker

Publikace popisuje vznik a stavební vývoj 28 církevních památek (kostelů a velkých kaplí) a působení jednotlivých slohů na současný vzhled těchto staveb na Sedlčansku. Doprovází jej barevné snímky těchto sakrálních památek fotografa Mgr. Martina Steckera, které neopominou zdůraznit mnohdy velmi krásné a citlivé detaily, jež nám tyto památky nabídnou ve svých jedinečných interiérech.
Autorem úvodního slova je Mons. Dominik Duka, arcibiskup pražský, který od počátku náš projekt podporoval.
V jednotlivých kapitolách naleznete také původní texty a fotografie regionálního historika Čeňka Habarta, který se těmto památkám věnoval počátkem 20. století.

kostel sv. Petra a Pavla

Hlavní obrázek místa

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.Oblíbené© Rodochrozit , 10/2013

Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa

Příjezd po silnici č. 11 z Hradce Králové (výpadovka směr Ostrava), po 11 km odbočit na Třebechovice pod Orebem a dále na obec Jeníkovice (vzdálenost od Třebechovic 3 km).Zbyšek Suchý, 24.3. 2013

historie

Kostel v Jeníkovicích je prvně zmiňován roku 1385, kdy je uváděn v soupise církevního majetku jako filiální kostel ke kostelu a faře třebechovické. Roku 1542 se uvádí, že byl zasvěcen sv. Mikuláši. Sv. Petru a Pavlovi byl zasvěcen asi až nový zděný kostel, který byl v l. 1741–1745 vystavěn namísto původního. Kostel dal postavit Rudolf Josef hrabě Colloredo. Pro válku s Pruskem byl kostel definitivně dokončen…číst dále

Zbyšek Suchý podle jenikovice.webpark.cz/pamatky/kostel.htm (doplněno redakcí dle http://www.mistopisy.cz, Umělecké památky Čech 1., E. Poche a kol., 1977), 24.3. 2013

popis

Jednolodní obdélný kostel s hranolovou věží před jižním průčelím, s pravoúhlým presbytářem a čtvercovou sakristií v ose. Fasáda lodi je členěna novorenesančními pilastry, v průčelí věže zachován původní barokní portál, průčelí je rámováno pilastry nesoucími trojúhelníkový tympanon. V průčelí kostela je také zazděný náhrobník s reliéfem kříže (zřejmě z 15. století). Loď kostela je…číst dále

Levý Hradec: první křesťanský kostel v Čechách

Kostel svatého Klimenta v Levém Hradci|foto:Petr Slinták

Levý Hradec je místem, kde byl postaven první křesťanský kostel v Čechách a kde se začala po rozkladu Velké Moravy upevňovat česká státnost. Jeho zasvěcení svatému Klimentovi odkazuje k cyrilometodějské tradici. Došlo zde i k biskupské volbě svatého Vojtěcha.

Přemyslovská knížata od 9. století budovala kolem dolního toku Vltavy ucelenou soustavu opevnění a sídel. Výstavba hradišť, která často podporovala přesuny obyvatel za účelem zajištění výroby a služeb, byla základem pružné státní organizace, jež přežila maďarské vpády a byla oporou expanze Přemyslovců do okolních oblastí.Play / pause

  • V rámci cyklu Historie Plus zavítáme tentokrát na Levý Hradec – významné místo spjaté s formováním českého státu a rodem Přemyslovců. Pořad připravil Petr Slinták.“ style=““>V rámci cyklu Historie Plus zavítáme tentokrát na Levý Hradec – významné místo spjaté s formováním českého státu a rodem Přemyslovců. Pořad připravil Petr Slinták.“ style=““>V rámci cyklu Historie Plus zavítáme tentokrát na Levý Hradec – významné místo spjaté s formováním českého státu a rodem Přemyslovců. Pořad připravil Petr Slinták.

I když centrum přemyslovského státu bylo záhy přemístěno jižněji do oblasti dnešní Prahy, Levý Hradec lze označit za prazáklad christianizace Čech.

Základy zdejšího kostela odkazují k době, kdy kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou přijal na Veligradu křest od biskupa Metoděje. Tehdy si od Moravy k Vltavě Přemyslovec s sebou přivezl i kněze, jenž se dle Kristiánovy legendy jmenoval Kaich.

Postavení kostela zasvěceného svatému Klimentovi odkazovalo k osudu čtvrtého římského papeže, který byl tehdy oblíbeným světcem a jehož ostatky věrozvěstové přivezli z Krymu na Velkou Moravu a později do Říma.Interiér kostela svatého Klimenta v Levém HradciInteriér kostela svatého Klimenta v Levém Hradci|foto: Petr Slinták

Podoba svatostánku na Levém Hradci, který patří katastrálně do Roztok u Prahy, zůstává stále neznámá. A to i přesto, že s ní bývají spojovány základy rotundy prozkoumané ve 40. letech 20. století.

Poválečné výzkumy archeologa Ivana Borkovského byly pro společenské vzkříšení lokality stěžejní. Poznání však pokročilo. V současnosti je základní zdivo kostela datováno do mladšího období, než za vlády knížete Bořivoje.

Přestavby dnes převážně barokizovaného kostela a intenzivní pohřbívání v jeho interiéru i exteriéru naneštěstí postupně zahladily stopy, které by archeology dovedly k přesnějšímu časovému určení stavby rotundy. V každém případě zdivo ukryté pod podlahou chrámu představuje jeho nejstarší dochovanou část.

Spirituální podstata místa je dodnes inspirující, a tak není divu, že se na Levý Hradec sjíždějí lidé nejen kvůli pravidelným mším. V interiéru kostela můžeme spatřit též pozoruhodný rodokmen Přemyslovců, který zpracoval jeden z roztockých farníků.

K poctě českého panovnického rodu se v srpnu na Levém Hradci scházejí lidé, kterým není působivý ostroh nad řekou Vltavou lhostejný. Ba naopak, vnímají tuto lokalitu jako místo mimořádné duchovní síly a historické důležitosti.Přátelé Levého HradcePřátelé Levého Hradce|foto: Petr Slinták

Pokud se chcete zúčastnit některé ze slavnostních mší i v dalších termínech, je možné na Levý Hradec zavítat k poctě svátku svatých Vojtěcha a Ludmily a samozřejmě také Klimenta.

A pokud byste chtěli propojit svými kroky Čechy a Moravu, můžete se zúčastnit etapové pěší pouti, která každoročně již přes 30 let vede z Levého Hradce na moravský Velehrad.

Nejstarší křesťanský kostel ve Švédsku stojí pod zemí. Podívejte se

Švédští architekti se nebojí pracovat s přírodními materiály. Pro projekt zastřešení mimořádně hodnotného archeologického naleziště tak bylo dřevo přirozenou volbou. Podívejte se sami.

kostel pod zemí

Rozsáhlý archeologický průzkum na okraji opatství ve švédském Varnhemu přinesl v roce 2005 nečekaný objev. Podařilo se tu nalézt základy kostela, který byl evidentně funkční už na samém počátku 9. století.

Nález potěšil historiky: dokládá totiž, že celá oblast byla christianizována o sto let dříve, než se předpokládalo. Kostelík Västergötland by tak navíc mohl být nejstarší dochovanou křesťanskou stavbou v zemi. Je to kulturně-historická památka, která si zaslouží náležitou ochranu.

Ukázat to nejlepší, ale nepoškodit místo

Dalších deset let pak švédské Ministerstvo kultury řešilo, jak ale tento cenný archeologický nález prezentovat veřejnosti. Vystavit přírodním podmínkám odhalené fragmenty stěn a základy prastaré budovy pochopitelně nebylo možné. Znehodnotila by se tím nálezová situace.

A nabídnout jen pasivní formu expozice, tedy naučnou ceduli s popiskem? To by zase bylo na památku takového významu trochu málo. Bylo to dlouhé a únavné promýšlení, které nebralo konce. Tehdy do hry vstupují architekti ze studia AIX Arkitekter AB.

Střecha, která překryje pohřbený kostel

Představili návrh masivního zastřešení exkavace, které svým provedením ladí odhalenými vykopávkami. Pravidelná dřevěná střecha svým štíhlým tvarem a výrazně příkrým sklonem v lidech vyvolává dojem chrámové střechy.

Kostel je sice „pod zemí“, ale jeho zastřešení se tak nachází na povrchu. V nejvyšším bodě má přitom dřevěný profil výšku dvanáct metrů, a s délkou 19 pak spolehlivě překrývá celý archeologický klenot.

Uvnitř působivého objektu se pak nachází expoziční část, tedy odkryté a zakonzervované základy původního kostelíka, včetně několika artefaktů. Nechybí tu ani odhalený hrob zakladatelky.

Opevněnou farmářskou vesnici Västergötland totiž spravovala žena jménem Kata, a ta také jako první z vesnice křest přijala. Proto se také celý projekt, realizovaný v roce 2017, jmenuje Kata Farm. Architekti si pochvalují, že dřevo užité při konstrukci vytvořilo velmi citlivý rámec pro prezentaci dávné minulosti Švédska. Je to tradiční materiál.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/nejstarsi-krestansky-kostel-ve-svedsku

Zřícenina hradu Kamenice – Zámecký vrch

Základní informace

Kraj:Ústecký
Okres:Děčín
GPS souřadnice:50.791294N, 14.433323E
Kategorie:Zříceniny

Mohutná zřícenina hradu Kamenice stojí na kopci Zámecký vrch nad městečkem Česká Kamenice. Součástí zříceniny je také 16 m vysoká dřevěná rozhledna s krásným rozhledem do blízkého i dalekého okolí.

Hrad byl postaven pravděpodobně v letech 1427–1430 Zikmundem z Vartemberka. Jeho funkcí mělo být vybudování nového správního centra a vojenského opěrného bodu u České Kamenice, která v době husitských válek trpěla častými nepřátelskými vpády. Přímá zmínka pochází až z roku 1476. Jádro hradu tvořila původně věžovitá stavba umístěná přímo na skalnatém vrcholu. Při pozdější přestavbě byla rozšířena a přestavěna na věžovitý palác, jehož stěny ještě dnes dosahují do výše čtyř podlaží. Kolem paláce obíhala obvodová hradba, některé její zbytky jsou dobře patrné zejména při okraji skály. Pravděpodobně během přestavby paláce byl hrad ještě rozšířen o předhradí. To se nacházelo ve sníženém prostoru pod vrcholem. Ve svažitém terénu při jeho okraji je možné spatřit ještě několik pozůstatků hradby, která předhradí původně chránila.

Po uklidnění napjaté vojensko politické situace ve druhé půli 15. století vojenský význam hradu postupně upadá. Ačkoliv první bezpečný doklad o jeho zániku pochází až z roku 1614, je zřejmé, že k pozvolnému opouštění a pustnutí hradu dochází již v první třetině 16. století. V té době dochází totiž k výstavbě dvou nových panských sídel přímo ve městě Kamenici. Přesto měl být hrad jako vojenský opěrný bod znovu využit za třicetileté války, kdy byl nejdříve obsazen císařskými vojsky, v roce 1639 pak dobyt a definitivně rozbořen Švédy.

Život na hradě znovu ožil v souvislosti s rozvojem turistického ruchu. V roce 1880 se kamenický okrašlovací spolek rozhodl postavit na Zámeckém vrchu 16m rozhlednu s pohostinstvím. Po 2. světové válce stavba zchátrala a nakonec zůstaly jen opuštěné ruiny. Život se na toto místo vrátil roku 1998, kdy byla uvnitř hradu vystavěna a zpřístupněna nová dřevěná věž.

Na hradní vrch vede zeleně značená turistická cesta z 1 km vzdálené České Kamenice. Převýšení je 230 m, výstup trvá asi hodinu.

vrcholu, kde je 12 m vysoká dřevěná rozhledna s 58 schody, je dobrý výhled jak na Českou Kamenici, tak okolní kopce Českého Středohoří a Lužických hor. Přístup je volný po celý rok

Zřícenina hradu Kaltenštejn

Základní informace

Kraj:Olomoucký
Okres:Jeseník
GPS souřadnice:50.295343N, 17.152174E
Kategorie:Zříceniny

Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaná též Hradisko) se nachází 9 km severně od Jeseníku, na osamělé kupě u Černé Vody ve Slezsku. Hrad stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu, spojující kdysi Moravu se slezským Otmuchovem a Nisou. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

O počátcích hradu mnoho nevíme. První písemná zmínka o něm je z roku 1296 a týká se sporu mezi vratislavským biskupem Janem III. Romkem a svídnicko-münsterberským knížetem Bolkem, který nedávno postavený hrad biskupovi odňal. Krakovský biskup Jan přiměl knížete, aby hrad vrátil jeho majiteli. V té době plnil úlohu správního střediska kraje.

V první polovině 14. století byl hrad zastavován, a to i více držitelům současně, než jej roku 1345 částečně zdědil a částečně opět vykoupil biskup Přeclav z Pohořelé. Pak jej biskupové drželi přímo, a tehdy byly z hradu spravovány vsi Stará Červená Voda a Jindřichovice u Vidnavy. Za husitských válek hrad sice zřejmě obsazen nebyl, ale v důsledku finančního vyčerpání biskupské pokladny byl opět zastavován.

V době husitských válek spravoval hrad Kunc Tham ze Sedlic, který se zavázal biskupu Konrádovi, jednomu z hlavních protihusitských činitelů ve Slezsku, že jej nikomu bez vědomí biskupské vrchnosti nevydá. Zdá se, že se Husité za svého tažení do Slezska roku 1428 nepokusili hrad dobýt, protože v pramenech jsou z té doby uváděni biskupští kasteláni. Roku 1441 se Kaltenštejn stal svědkem násilných událostí, když se ho zmocnil rytíř Zikmund Rachna. Ten unesl dceru kladského hejtmana Půty z Častolovic, a když prchal před jejím otčímem Hynkem Krušinou z Lichtenburka, podařilo se mu hrad překvapivě obsadit. Biskupské vojsko však hrad hrad dobylo a hlavní protagonisté mučeni a popraveni.

Z inventáře z roku 1443 se dozvídáme, že hrad měl celkem čtyři brány. Soběstačnost hradu zajišťoval větrný mlýn a pivovar. Kromě nich zde byla konírna a kamenný dům, jistě palác spojený s věží. V roce 1455 převzal hrad od kapituly Kryštof z Czeschdorfu, který jej na svůj náklad opravil. Po jeho smrti hrad převzal výměnou za Frýdberk Hynek Meinholt. Po jeho smrti roku 1464 spravovala hrad jeho žena se synem Hynkem. Ten se udržel na hradě dlouho. Hradu se vzdal teprve v roce 1497 ve prospěch manželčina zetě Jindřicha z Tetova. V té době však už okolní vsi, zejména Černá Voda a Červená Voda, v důsledku válečných událostí zcela anebo z valné části zpustly a hrad v řídce obydleném kraji ztratil význam. Proto jej biskup Jan Thurzo vykoupil jako administrátor biskupství a dal jej proti vůli kapituly zničit výbuchem střelného prachu. Zboření hrad Kaltenštejn byl využit jako zdroj stavebního materiálu pro blízký hrad Jánský Vrch, jehož rozsáhlá rekonstrukce v té době probíhala.

Trosky hradu, zvané pro svůj vzhled též „Biskupskou čepicí“, byly opředeny mnoha pověstmi. Za zmínku stojí, že ještě v 19. století byly ve zříceninách hradu nalezeny cínové mísy, šípy a oštěpy. Tyto nálezy je možno rámcově datovat do 15. století.

Dodnes se z hradu Kaltenštejn zachovaly zbytky mohutné věže (20 m vysoké torzo hlásky) i mnoho obvodových zdí.

Na volně přístupný hrad vede ze Žulové turistické značení.

Zřícenina hradu Kozí Hrádek

Základní informace

Kraj:Jihočeský
Okres:Tábor
GPS souřadnice:49.389837N, 14.722998E
Kategorie:Zříceniny
Adresa URL:www.sezimovo-usti.cz/turisticke-informace-kozi-hradek

Nejpamátnější hrad Táborska je bezesporu Kozí hrádek, jehož zřícenina leží na ostrožně na levém břehu Kozského potoka asi 2,5 km východně od Sezimova Ústí. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a pro svou spojitost se životem Jana Husa byl roku 1962 prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí.

Z dochovaných pramenů není známo, kdy byl postaven. Nejstarší zprávy jsou až z roku 1377, kdy byl jeho majitelem Vlček z Kozího. Potom jej získal Jan z Hardeka, od roku 1391 Jindřich z Hradce a od roku 1406 Vilém z Újezda. Jeho synové Jan a Ctibor z Kozího na hrad pozvali kazatele a reformátora mistra Jana Husa, který zde pobýval na podzim roku 1412 a od jara 1413 do jara 1414. Jan Hus na hradě a v jeho okolí kázal, věnoval se práci na svých dílech.

V roce 1438 vyhořel. Pravděpodobně byl vyloupen a vypálen žoldnéři Albrechta II. Habsburského při obléhání Tábora, když vojsko mělo ležení u nedaleké obce Měšice. Roku 1446 již jako sídlo neexistoval. Celá staletí sloužil v širším okolí pouze jako zdroj stavebního kamene, postupně se zanášel zeminou a v terénu vznikla kamenitá homole zarostlá stromy a keři.

Po roce 1886 se začalo s odkrýváním zbytků věže. Odkryté torzo Kozího Hrádku odkryl v letech 1899–1929 Josef Švehla, nadšený archeolog a řídící učitel ze Sezimova Ústí, objekt byl odborně prozkoumán a zakonzervován. Po roce 1970 proběhly další památkové úpravy. Po opravných pracích na zbytku zdiva i okolním terénu je dnes zřícenina v dobrém stavu a přístupná veřejnosti.

Z původního hradu se do dneška dochovaly zbytky obvodového zdiva, které zde vytváří bludiště. V areálu zříceniny je 18,5 m hluboká studna.

Zřícenina Kozího hrádku je přístupná po červeně značené turistické trase ze Sezimova Ústí k rybníku Jezero nebo po cyklotrase č. 1026. Společně s blízkou lesní restaurací nabízí areál Kozího hrádku dostatečné zázemí pro pohodlnou turistickou zastávku a odpočinek, ale i pro konání mnoha kulturních a společenských akcí.

Zřícenina hradu Lísek – Bukov

Základní informace

Kraj:Vysočina
Okres:Žďár nad Sázavou
GPS souřadnice:49.443423N, 16.233116E
Kategorie:Zříceniny

Lísek (zvaný též BukovBukovec či Buková) je zřícenina jednoho z nejranějších šlechtických hradů nacházející se jihovýchodně od obce Bukov na hraně kopce svažujícímu se k Bukovskému potoku poblíž Rožné.

Byl postaven v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. a jeho majiteli byli páni z Bukové. Proto někdy bývá nazýván též Bukov. První zmínka o hradu pochází z roku 1285, kdy byl jeho majitelem Demeter z Bukové. Demeter pocházel pravděpodobně z rodu pánů z Lomnice, protože se psal po Lomnici u Tišnova. Další držitel hradu je znám až z roku 1358, kdy je zmiňován Bohuslav z Bukové.

Kolem roku 1500 se celé bukovské panství stává majetkem pánů z Pernštejna, kteří se o hrad nestarali a ten tak chátral. Roku 1504 je zmiňován jako pustý.

Torzo válcové věže má průměr téměř 10 m a úzkou vnitřní dutinu; zajímavostí je instalace teplovzdušného vytápění místností v patře paláce.

Při archeologickém výzkumu roku 1982 bylo nalezeno mj. 6 brakteátů (mincí ze 13. století), dva kachle zobrazující vlčici s několika vlčaty a zvířátko připomínající mořského koníka.

Zřícenina hradu Neuberg

Základní informace

Kraj:Karlovarský
Okres:Cheb
GPS souřadnice:50.255086N, 12.206772E
Kategorie:Zříceniny

Neuberg (někdy také Neuberk nebo Najperk) jsou zříceniny románsko-gotického hradu a také zříceniny renesanční tvrze přestavěné na barokní zámek. Hrad je nejstarší památkou na Ašsku. Nachází se v obci Podhradí u Aše.

Hrad Neuberg byl založen šlechtickým rodem z Neubergu (Neippergu) pravděpodobně na počátku 13. století. První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1288, kdy jej po smrti Albrechta z Neuberga získali od císaře Rudolfa Habsburského páni z Plavna. Ti jej okamžitě navrátili zpět NeubergůmHrad byl později poškozen vojsky krále Karla IV., když jeho majitelé využívali strategickou polohu hradu v blízkosti obchodních cest do Saska k loupežím. Majitelé ho však obnovili. Roku 1395 vyženili Podhradí Zedwitzové. Ti jej drželi celých dalších 550 let až do roku 1945.

Zřejmě ve 14. století byla na vyvýšené skále postavena dnes 21,5 m vysoká okrouhlá věž. Zřejmě již v 16. století byl hrad opuštěn a jeho definitivní konec nastal po požáru na přelomu 16. a 17. století. Do té doby sloužil jako centrální sídlo Zedtwitzů, ze kterého vládli celému Ašskému výběžku. Zbytky budov byly zbořeny a použity na stavební materiál.

hradou za hrad vznikl v jeho severozápadním předpolí renesanční zámek. Jeho přesnou podobu neznáme, po poničení Švédy na přelomu 30. a 40. let a znovu na konci 17. století byl původně snad trojkřídlý zámek výrazně přestavěn do podoby velké obdélné dvoupatrové budovy. Ta byla po požáru roku 1902 opuštěna a postupně se změnila ve zříceninu Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí a zavalené sklepní prostory.

V polovině 18. století si Zedwitzové po dalším rozdělení panství na terase pod starším zámkem, od té doby zvaným Horní, postavili na zbytcích nějaké starší budovy nové sídlo zvané Dolní zámek. Opět se jednalo o obdélnou patrovou budovu s dřevěným či hrázděným druhým patrem. Nejspíše v první polovině 19. století byla k jejímu východnímu průčelí přistavěna dvě kratší křídla. Ještě v 50. letech stála budova prakticky beze změn, v dalších letech však postupovala zkáza velmi rychle – během několika let se budova změnila k nepoznání a kolem roku 1965 byla bez dokumentace zbořena.

O alespoň záchraně zbytků hradu a trosek zámku se začalo diskutovat teprve v 90. letech 20. století, a teprve až po roce 2000 se začalo s postupnými opravami.

Brněnská přehrada

Základní informace

Kraj:Jihomoravský
Okres:Brno-venkov
GPS souřadnice:49.240622N, 16.507649E
Kategorie:Přehrady, vodní nádrže, rybníky
Adresa URL:www.brnenskaprehrada.cz

Brněnská přehrada s hydroelektrárnou byla vybudovaná v letech 1936–1940. Přehrada slouží jako zásobárna vody a také k rekreaci, vodním sportům, rybaření a plavbě. Délka hráze činí 120 m a výška 34 m. Délka přehrady je téměř 10 km.

Postupem let se tato přehrada stala velmi významnou rekreační oblastí pro Brno a jeho okolí. Pro statisíce obyvatel stále zůstává vyhledávaným místem odpočinku a relaxace. Rodiny s dětmi určitě zaujme návštěva brněnské zoologické zahrady pod přehradní hrází. Velkým zážitkem je i plavba lodí po přehradě. Lodní doprava je zde provozována již více než 70 let.

Brněnská přehrada (v brněnské hantýrce nazývána jako Prygl) je také významnou oblastí sportu. Na Sokolském koupališti se nachází středisko plážového volejbalu, pod Kozí horkou najdete areál Lodních sportů, v prostoru mezi přístavem Bystrc a přehradní hrází jsou postaveny loděnice Jachtklubu Brno.

Nádherná okolní příroda tvořená z větší části Podkomorskými lesy, láká každoročně tisíce turistů i cyklistů. Svoje příznivce mají také vycházky okolo samotné přehrady. Břehy jsou zde velmi rozmanité, od louček plážového charakteru až po nepřístupné skalnaté srázy.

Provozovatelem lodní dopravy na Brněnské přehradě je Dopravní podnik města Brna (DPMB). V roce 2016 byla lodní zastávka Kozí horka přesunuta o 80 m výš proti toku. V roce 2017 dopravní podnik přemístil lodní zastávku Hrad Veveří o 150 m blíže k hradu. Nové umístění zastávek umožňuje jednodušší přístup tělesně postiženým lidem a rodinám s kočárky.

Hamerské jezero

Základní informace

Kraj:Liberecký
Okres:Česká Lípa
GPS souřadnice:50.701526N, 14.843942E
Kategorie:Přehrady, vodní nádrže, rybníky
Adresa URL:www.kemphamr.cz

Hamr na Jezeře – rekreační středisko a lázeňská obec leží uprostřed překrásné, nedotčené přírody s borovými lesy a výraznými pískovcovými útvary u Hamerského jezera pod vrcholem Děvín a sousedním vrcholem Ostrý (Hamerský špičák).

Zdejší jezero je napájeno ramenem řeky Ploučnice (Hamerskou strouhou), na které se nedaleko nachází také Chrastenský vodopád.

Hamr na jezeře je oblíbené přírodní koupaliště, kde je každoročně kontrolován stav vody a tak se nemusíte bát koupání. Pláž je dlouhá téměř 300 m a nabízí možnosti relaxace v letním období. Voda jezera je čistá a průzračná. Čistá voda v jezeře je udržována přirozeně, bez přítomnosti jakékoliv chemie, pouze díky přírodním nedalekým prameništím s přirozenou regulací přítoku a odtokových poměrů. Díky tomu nevykazuje v letních měsících přítomnost obávaných sinic.

Vybavení pláže Hamr na Jezeře

Na pláži je k dispozici:

  • občerstvení a posezení u kiosku,
  • sociální zařízení (pitná voda a WC, bezbariérový přístup),
  • lanové centrum v korunách stromů,
  • obrovská vzduchová trampolína,
  • nově pokladnou oddělená psí pláž,
  • půjčovna lodiček a šlapadel,
  • dětský koutek se skluzavkami, houpačky a kolotoč,
  • elektrické čtyřkolky,
  • AQUAZORBING,
  • venkovní sprchy s pitnou vodou,
  • převlékárna.

Veškeré informace k atrakcím na pláži naleznete v pokladně, kde zakoupíte i jednotlivé vstupné:

– do areálu Vzduchová trampolína – dětský ráj za 90 Kč včetně vstupného na celý den
– dítě do 12 měsíců ZDARMA
– dítě do 15 let 20 Kč
– dospělý 30 Kč
– pes – Psí pláž 30 Kč

Autokemp Hamr na Jezeře je jedno z nejromantičtějších míst, kde trávil svůj volný čas i slavný herec Jaroslav Marvan. Prožijte nezapomenutelnou dovolenou na břehu Hamrského jezera.

Chatová osada ANDĚL nabízí ubytování přímo na břehu Hamerského jezera s vlastní pláží.

Na Hamru na Jezeře je dobré zázemí pro pěší turistiku, okolí obce nabízí nově zbudované trasy a neporušenou přírodu vojenského prostroru, který byl po dlouhá léta nepřístupný. Všechny chráněné přírodní památky v okolí rekreačního centra obce Hamr na Jezeře jsou propojeny Naučným turistickým Dvořákovým okruhem.

Přírodní koupání v Hamerském jezeře se řadí mezi nejlepší přírodní koupaliště v České republice. Neváhejte přírodní koupání spojit s výletem v blízkém městě nebo vyražte za zajímavou památkou, jejichž přehled najdete níže v sekci Obce v okolí.

Jezero Lhota – přírodní koupaliště

Základní informace

Kraj:Středočeský
Okres:Praha-východ
GPS souřadnice:50.243131N, 14.668773E
Kategorie:Přehrady, vodní nádrže, rybníky
Adresa URL:lhotajezero.cz

Přírodní koupaliště na jezeře Lhota leží severně od města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Jezero vzniklo zatopením pískovny, jeho rozloha je 25 ha a hloubka dosahuje místy 7 m.

Břehy jsou převážně písčitého nebo travnatého charakteru, místy prorostlé rákosem. Pláže jsou osázeny borovicovými lesy s příměsí vzrostlých dubů. Část severního břehu a celý břeh východní je určen nudistům. Jezero je vyhledáváno zejména pro svou velmi dobrou kvalitu vody.

Areál jezera poskytuje zázemí pro sportovní i zábavné aktivity. Herní prvky pro děti se nacházejí u hlavního vchodu od parkoviště a nově v blízkosti beach volejbalu. Půjčovna šlapadel je v blízkosti parkoviště.

Občerstvení a nápoje najdete u každého stánku. Když je pěkné počasí prodáváme točenou i kopečkovou zmrzlinu.

Příjezdové komunikace z centra obce Lhota jsou vhodné pouze pro pěší návštevníky a cyklisty. Pro motorová vozidla slouží komunikace za obcí (směr Dřísy), která je přímo určena jako příjezdová cesta k parkovišti jezera.

Celodenní vstupné stojí pro dosělého 60 Kč a pro dítě nebo studenta 40 Kč. Areál otevírá v 6:00 a zavírá ve 21:00, můžete si tedy užít opravdu celodenní koupání.

Přírodní koupaliště Lhota se řadí mezi nejlepší přírodní koupaliště v České republice. Neváhejte přírodní koupání spojit s výletem v blízkém městě nebo vyražte za zajímavou památkou, jejichž přehled najdete níže v sekci Obce v okolí.

Kujalův lom – Hřiměždice

Základní informace

Kraj:Středočeský
Okres:Příbram
GPS souřadnice:49.690063N, 14.280551E
Kategorie:Přehrady, vodní nádrže, rybníky

Lom v Hřiměždicích – Kujalův lom, sloužil k těžbě žuly. Lom byl zatopen v roce 1953, kdy při těžbě došlo k naražení spodního pramene. Zatopení proběhlo velice rychle během jednoho dne, proto se na dně dá ještě narazit na důlní vozík. Maximální hloubka lomu je 8 m pod pontonem.

Dnes je lom v Hřiměždicích využíván hlavně k rekreaci a potápění. Lom je opravdu velmi krásný přírodní úkaz a je do něj volný vstup. Na břehu je bar, kde si můžete koupit limonádu nebo něco na zub.

V létě je viditelnost kolem 2 m. Velmi hezké jsou ponory pod ledem s viditelností často přes 5 m. Kvetoucí lekníny skýtající útočiště spoustě malých rybek a i několika větším okounům. Skoro vždy potkáte několik okounů či plotici. Potápění je možné pouze s povolením místního úřadu!

Každoročně se zde konají závody ve skocích do vody, tzv. High jump.

Lom je pro svou lokalitu a romantický vzhled využíván také jako kulisa pro různé filmy a reklamní spoty. Ty nejznámější: Cesta peklem (1995), Výchova dívek v Čechách (1997), 2Bobule (2009).

Kujalův lom v Hřiměždicích se řadí mezi nejlepší přírodní koupaliště v České republice. Neváhejte přírodní koupání spojit s výletem v blízkém městě nebo vyražte za zajímavou památkou, jejichž přehled najdete níže v sekci Obce v okolí.

Zřícenina hradu Petršpurk – Petrohrad

Základní informace

Kraj:Ústecký
Okres:Louny
GPS souřadnice:50.120118N, 13.439208E
Kategorie:Zříceniny

Jižně od obce Petrohrad v okrese Louny, na návrší Ovčí vrch se dochovala zřícenina hradu Petršpurku – PetrohraduHrad byl vystavěn asi roku 1360 českým pánem Petrem z Janovic, který vlastnil zdejší panství v letech 1358–1371, a po kterém byl pojmenován Petrsburg, neboť podle tehdejší módy dávali šlechtici hradům německá jména. Staří Čechové však říkali a psali Petršpurk. Popis ze 16. století uvádí na hradě mnoho staveb, mj. velký dům se dvěma síněmi nad sebou a kaplí, v jejíž blízkosti stála bašta. Roku 1559 se však již připomíná jako pustý. Příčina náhlého zpustnutí hradu Petrohradu je neznáma. Je možno se domnívat, že vyhořel.

Heřman Černín z Chudenic začal v roce 1651 stavět na základech okrouhlé hradní věže kapli, kterou dokončil v roce 1657 syn Humprecht. Hrad byl značně rozlehlý. Měl velké předhradí, jehož areál je dodnes patrný. Do roku 1846 zde stály ještě značně vysoké zdi hradních budov. Poněvadž o hradu kolovala pověst, že v jeho sklepeních zůstaly poklady, pustila se Černínská vrchnost i někteří soukromí hledači pokladů do vykopávek, přičemž byla většina zdi srovnána se zemí. V současné době se zachovaly na návrší nad kaplí jen zbytky zdiva a propadlé sklepy.

Při romantických úpravách v 19. století byly hradní pozůstatky poškozeny především vytvořením umělé zříceniny v nejvyšším bodě staveniště.

Zřícenina hradu Rabštejn u Rýmařova

Základní informace

Kraj:Olomoucký
Okres:Šumperk
GPS souřadnice:49.947991N, 17.150067E
Kategorie:Zříceniny

Hrad Rabštejn byl nejvýše položeným hradem historické Moravy a jeho zříceniny dnes stojí na skalách uprostřed lesů nedaleko sedla Skřítek, 2 km severně od Bedřichova. Založen byl zřejmě na přelomu 13. a 14. století, první zmínka o hradu pochází z roku 1318 a informuje, že olomoucký biskup Konrád I. se zmocnil s velkou námahou hradu „Rabinstaina“ a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Pravděpodobně vyrval hrad z rukou některého z přátel Jindřicha z Lipé. Další zprávy o Rabštejnu pak mizí. Od počátku 15. století hrad střídal často zástavní držitele. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského hradu Sovince a král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům.

Počátkem 16. století získal hrad Rabštejn a celé panství jako zástavu Petr ze Žerotína, pán na Šumperku. Protože Rabštejn byl malý, nepohodlný a vzdálený od hospodářského centra panství a patrně za česko-uherských válek i značně poškozený, postavil si Petr kole roku 1520 zámek v Janovicích. Na Rabštejně pak bydleli někteří panští služebníci, především lesník. Po výstavbě tvrze v Janovicích hrad chátral a po polovině 16. století zůstal opuštěn. Jako pustý se uvádí roku 1586. V roce 1645 ho však obsadili Švédové, opravili jeho opevnění a vyjížděli odsud drancovat okolí. Císařští ji vypudili teprve po roce.

Poslední zpráva o tom, že hrad je obýván, pochází z roku 1693, kdy tu bydleli panští služebníci s hajným. V roce 1759 se o Rabštejně mluví již jen jako o tajemném místě, kde je z doby švédské okupace tajný vchod a bývalé vězení zločinců. Od poloviny 18. století byl hrad definitivně pustý. Zdivo pomalu rozebrali jako stavební materiál obyvatelé blízkého Bedřichova a zkázu dokonal čas.

Dominantou zříceniny jsou dvě skalní hradby 25 a 35 m vysoké. Dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu. K hornímu hradu je připojeno později vzniklé svažité předhradí s různě tvarovanými baštami pro boční střelbu.

Zřícenina hradu Radyně

Základní informace

Kraj:Plzeňský
Okres:Plzeň-město
GPS souřadnice:49.681031N, 13.465193E
Kategorie:Zříceniny
Adresa URL:www.hrad-radyne.cz

Radyně (též Karlskrone, Karlshut, Kugelweit) je hradní zřícenina, která stojí na vrchu Radyně (569 m) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Původní německé jméno Karlskrone se neujalo, a hrad byl již krátce po svém založení nazýván podle kopce na němž stojí. Hrad je přístupný veřejnosti.

Královský hrad Radyně byl postaven v letech 1356–1361 za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV. Stavitelem hradu byl nejpravděpodobněji Michal Parléř z rodiny pražského dvorního architekta Petra Parléře. Výstavbu organizačně zajišťoval Vít Hedvábný.

Jako správci hradu – purkrabí byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat soudní pravomoc nad přímými podanými panovníka a asi měli i pravomoc soudit a popravovat zločince. Úřední funkcí prvního královského purkrabího na hradě byl pravděpodobně za odměnu pověřen Zdislav Chlup, který úspěšně vedl výstavbu hradu. Posledním purkrabím na hradě Radyně byl asi hejtman Racek, za jehož vlády, asi v polovině 16. století, hrad vyhořel.

V dalších letech hrad Radyně postupně vlastnily tyto šlechtické rody: páni ze Šternberka (1496–1561), Kokořovci z Kokořova (1561–1710), Černínové z Chudenic (1710–1816) a Valdštejnové (1816–1920).

V roce 1920 hrad od Adolfa Arnošta z Valdštejna koupil Starý Plzenec a hradu se ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky. Do roku 1928 proběhla velká oprava hradu.

Počátkem 50. let 20. století se stal hrad Radyně  majetkem státu a následně byl na hradní čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu. V 70. letech 20. století proběhla další rozsáhlá opravu hradu a pod hradem byla vybudována restaurace s parkovištěm. Od 90. let je hrad opět majetkem města Starý Plzenec.

Z někdejšího královského hradu dnes stojí obvodové zdi paláce s dvěmi věžemi. Hranolová věž je zastřešena a byla upravena na rozhlednu. Z ostatních částí hradu se dochovaly dvě hluboké cisterny, základy hradeb a hluboký příkop.

hradní věži se nachází stálá audiovizuální pohádková expozice s tajemnými bytostmi z pověstí o hradě Radyni, historická expozice s modelem hradu Radyně a na věžní vyhlídce je spolu s vyhlídkovými mapami k dispozici pozorovací dalekohled. Hradní věž je vysoká 22 m a na její vrchol vede 114 schodů.

Zřícenina hradu Starý Jičín

Základní informace

Kraj:Moravskoslezský
Okres:Nový Jičín
GPS souřadnice:49.582650N, 17.963521E
Kategorie:Zříceniny
Adresa URL:www.hradstaryjicin.cz

Starý Jičín je mohutná zřícenina hradu na vrcholu Starojického kopce nad obcí Starý Jičín v blízkosti Nového JičínaHrad vznikl na konci 12. nebo na počátku 13. století. První písemná zmínka o něm pochází už z roku 1240 a jednalo se o jeden z nejstarších hradů na Moravě mimo zeměpanské držení. Díky své strategické poloze a širokému výhledu do okolí plnil především vojenskou úlohu jako ochrana tzv. Jantarové stezky od Jadranu po Baltické moře.

Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína, kteří na hradě provádí renesanční přestavby a přístavby. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran a silně poškozen. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Ještě v 1. polovině 18. století byl ale částečně obyvatelný. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.

V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín. Slouží také jako rozhledna. V přízemí hradní věže je otevřena stylová restaurace. Obec Starý Jičín nadále pokračuje v rekonstrukci hradních zdí.

Ke zřícenině vás zavede žlutě značená turistická cesta. Vstup se psy je bez omezení.